Měli bychom se bát sóji?

Tolikrát proklínaná a tolikrát oslavovaná. To je pověst sóji. Není tedy divu, že jsme zmateni. Tak je sója dobrá pro zdraví anebo ne? Anebo, že by to s tou sójou nebylo až takto černobílé?

SójaProč byla sója dříve považována za zdravou?

V 90. letech se stala sója u mnohých potravinou číslo jedna. Odborníci věřili, že sója dokáže udělat pro civilizaci obří službu. Věřili, že si dokáže poradit s obezitou, nemocemi srdce, a dokonce s rakovinou. A proč by to také neměla být pravda, když Asiaté jedli tuny sóji po staletí a celkově se těšili velmi dobrému zdraví, nízkou mírou obezity, onemocnění srdce či rakovinou prsu? Tedy alespoň v porovnání se západní populací. Takže závěr? Sója musí být přímo zázračnou potravinou, když jsou Asiaté tak zdraví. Nebo snad ne?

Sója jako potravina pro dlouhověkost?

Jen proto, že nějaká populace jí hodně sóji a k tomu se ještě těší nebývale dobrému zdraví než lidé, kteří sóju nekonzumují, ještě neznamená, že je sója zázračnou potravinou na nesmrtelnost, potažmo dlouhověkost.

A co genetika a životní styl?

Musí se vzít v potaz řada dalších faktorů, jako je například genetika či celkový životní styl, a ten v lidském zdraví hraje setsakramentskou roli.

Proč tomu teď už tak není?

Takže když odborníci začali sóju zkoumat zblízka, aby zjistili, zda je skutečně tak zdravá, byli svými zjištěními poměrně překvapeni. Tak například přišli na to, že sója obsahuje estrogenové sloučeniny, které se nazývají izoflavony (genistein, daidzein a glycitein) patřící do skupiny fytoestrogenů. Izoflavony dle některých zjištění mohou podporovat růst rakovinových buněk, narušovat ženskou plodnost a funkci štítné žlázy. Na druhou stranu se také objevovaly studie, které říkaly, že sója není pro zdraví špatná, že snižuje cholesterol a ženám pomáhá v menopauze. Dejte si všechny tyto informace dohromady a vyjde vám z toho, že vlastně nic nevíte a že je tedy lepší sóju vyřadit z jídelníčku úplně.

Co to ty fytoestrogeny vlastně jsou?

Fytoestrogeny se strukturou podobají ženským pohlavním hormonům estrogenům. Některé studie viní fytoestrogeny z rakoviny prsu, jiné zase fytoestrogeny obhajují a tvrdí, že mají naopak protirakovinový účinek, zejména pak co se prostaty týče. Na druhou stranu je však sója obviňována za snižování množství testosteronu u mužů. V mužském těle se estrogen zcela přirozeně nachází, ale ne v takovém množství jako v tom ženském. Co ovšem platí u jednoho muže, nemusí platit u druhého, na každého může mít sója jiný vliv. Na někoho pozitivní, na někoho negativní.

Sója je stále předmětem výzkumů

Co dnes však víme, je že odborníci také o sóji ještě nevědí všechno. Nicméně výzkumy sóji z posledních let tvrdí, že konzumujete-li sóju s mírou, není to pro vaše zdraví vyloženě špatné. I přesto všechno, co o sóji bylo řečeno a co bylo výzkumy podloženo, může být dle jiných podložených a nedávných výzkumů také zdraví prospěšná. Na internetu najdete spoustu článků démonizujících sóju. Najdete tam však stejné množství článků, které sóju obhajují, ba dokonce vynáší do nebes. Co je však je a co není pravda?

Novinka z roku 2014: Sója nezvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu

Podle posledních vysoce kvalitních studií sója nezvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu a vyšší konzumace sóji naopak od rakoviny chrání.  Podle PLoS One metaanalýzy 35 studií bylo zjištěno, že konzumace sóji ženám v asijských státech přispívá ke snížení rizika rakoviny prsu, zatímco u amerických žen bylo zjištěno, že rakovina prsu a konzumace sóji spolu navzájem nesouvisí.

Rakovina prsu u mužů

Rakovina prsu není pouze ženskou záležitostí, u řady mužů se rakovina může také vyskytovat. A právě u mužů je tato rakovina horší, zrádnější. Naše společnost si stále až tak úplně nepřipouští, že by rakovinou prsu mohl onemocnět i muž. Právě z tohoto důvodu je rakovina prsu u mužů nebezpečnější. Při komplikacích s prsem vás totiž zrovna hned nenapadne, že se může jednat o rakovinu prsu. Řada mužů proto tyto rakovinové signály přehlíží, ba dokonce bývají bohužel někdy bagatelizovány i samotnými lékaři.

Sója nesnižuje účinnost léků na rakovinu

Na začátku roku 2017 studie z Tufts University publikovala závěr, že sója nedělá problémy ženám, které již mají rakovinu prsu a nečiní léky na rakovinu jako je např. Tamoxifen méně účinné. Sója dokonce, alespoň podle posledních studií, pacientkám s agresivními typy rakoviny prsu život prodlužuje. Konzumace sóji dle odborníků také snižuje riziko jiných druhů rakoviny, jako jsou například gastrointestinální a či rakovinu prostaty.

Koncentrace fytoestrogenů v jiných potravinách

Pokud jde o fytoestrogeny v sóji a v sójových produktech, není to sója, která obsahuje nejvíce fytoestrogenů. Ale ano, máte pravdu, sója patří mezi nejčastěji konzumované potraviny nacházející se v našem jídelníčku, které však fytoestrogeny obsahují.

Kolik fytoestrogenů jaká potravina obsahuje?

Koncentrace fytoestrogenů je například vyšší v lněném semínku. Poté je hned sója. Ostatně tato tabulka vám toho řekne více.

Potravina Koncentrace fytoestrogenů
Lněná semínka 379 380,4
Sójové boby 103 920,0
Tofu 27 150,1
Tempeh 18 307,9
Sójový jogurt 10 275,0
Sójový proteinový prášek 8 840,7
Sezamová semínka 8 008,1
Sójové mléko 2 957,2
Dounuty 2 723,3
Česnek 603,6
Pistácie 382,5

 

Sójový protein

Pokud jste sportovci a pijete proteinový prášek, možná nedáte dopustit na ten syrovátkový, ale možná jej také kombinujete s tím sójovým. Nebo možná právě kvůli estrogenu sójový protein nepijete. Třebaže byste to s konzumací sójového proteinu neměli přehánět, tak jako ostatně s ničím, není třeba jej do suplementace kvůli fytoestrogenům nezařazovat. Sója je jediným plnohodnotným rostlinným proteinem, který obsahuje všechny esenciální aminokyseliny, třebaže jich nemá tolik co protein syrovátkový. Ona biologická hodnota sójového proteinu je také o poznání nižší, než jak je tomu u syrovátkového proteinu či vajec. Mnohdy se však do sójového izolátu přidává methionin, který biologickou hodnotu sóji zvyšuje a je poté srovnatelná například kaseinem, což není ale už vůbec špatné. Výrobci některých sójových proteinů na svých výrobcích také deklarují, že jejich výrobek neobsahuje fytoestrogeny ze sójových bobů, jelikož ty byly přefiltrovány.

Všeho s mírou

Některé výzkumy tvrdí, že nadměrná konzumace sójového proteinu může ovlivnit poměr testosteronu a estrogenu v těle. Proto byste neměli za den překročit dávku 20 – 25 gramů sójového proteinu denně. Tato dávka sójového proteinu by měla být pro většinu lidí naprosto bezpečná, a dokonce dle odborníků prospívá zdraví srdce a prostaty.

Sója a štítná žláza

A co se zdraví štítné žlázy týče, sója nemá vliv na funkci štítné žlázy u lidí s její správnou funkcí. S touto informací přišli výzkumníci z Loma Linda University, kterou podložili 14 studiemi. Pokud ovšem již teď máte sníženou funkci štítné žlázy, měli byste si na sójové pokrmy dávat pozor. Sójové potraviny konzumované v přemíře totiž podle studie z roku 2016 narušují vstřebávání léků na štítnou žlázy.

Sója

Co si z tohoto článku vzít?

Každý člověk je jedinečný. To, co zabralo na hubnutí vašemu kamarádovi, nemusí fungovat u vás a naopak. Stejné to je i s konzumací všech potravin. Vám sója nemusí dělat problémy a známý kvůli ní může trpět zažívacími problémy, stejně tak jako vy to máte třeba s lepkem. Mimochodem, sója je alergen. Je proto potřeba sledovat, jak vaše tělo na sóju reaguje. Pokud vám prospívá, neměli byste ze sóji rozhodně dělat jediný zdroj plnohodnotných bílkovin, ale na druhou stranu není až tak nutné ji z jídelníčku vyřazovat úplně. Také je dobré sledovat novinky okolo výzkumů sóji. To, co platilo před deseti či pěti lety, je dnes už mnoha studiemi vyvráceno.

Jen my sami jsme strůjcem vlastního zdraví

Ano, sója může, ale zároveň nemusí způsobovat problémy se zdravím. Je velmi těžké skutečně vysledovat, jak na koho sója reaguje. Uznejte sami. Možná se hodně stresujete, málo spíte, protože vám to prostě nejde, berete různé doplňky stravy, jinak se stravujete. Všechno toto výsledky studií ovlivňuje. Také hodně záleží na tom, kdo studii sponzoruje, zda je studie v zájmu sóji anebo proti. Ne každé studii se dá proto věřit. Proto bychom měli spoléhat vždy na svůj zdravý úsudek, a především pak naslouchat signálům našeho těla, které k nám hovoří neustále. Jen nesmíme být hluší.